Prosincový Kapr

Jsou tomu 3 dny co led povolil na jedné mé oblíbené vodě. Teplota se přes den pohybovala lehce nad nulou a touha po ulovení prosincového kapra byla veliká. Nenechalo mě to klidným. Vyrazil jsem na pár hodin pokoušet štěstí a užít si možná poslední tohtoroční vycházku k vodě.

Ráno, při pohledu z okna venku lehce pršelo, ale to mě neodradilo. Nejnutnější věci jsem naložil na vozík a hurá k vodě. Upaloval jsem si to polní cestičkou a v dáli jsem vidět rybník, který se pomalu, ale jistě přibližoval. Už jsem jel okolo vody a pozoroval jsem vodní hladinu, jestli jen přece neuvidím sebemenší náznak kapří aktivity. Na několik minut jsem zastavil v půli rybníku, rozbalil židličku a čekal jsem co se bude dít. Vodní hladina byla klidná a kapky deště bubnovaly na hladině. Přece jen se přede mnou ukázal kapřík, který se převalil a zmizel. Přesunul jsem se na protější břeh, kde jsem ho spatřil. Hloubka se zde pohybovala okolo 3m a já tomuhle místu věřil, že by to mohlo být právě ono, kde se mi podaří prosincový kapr ulovit.

Ještě než jsem se pustil do samotného lovu, tak jsem nakrmil pouze dvěma raketama směs method mixu a drobných peletek. Jeden prut jsem vyzbrojil balancovanou nástrahou na návazci drig ze ztužené šňůrky, který používám letošní sezónu nejčastěji a k tomu jsem dal malé PVAčko. Druhý jsem volil klasický krátký chod rig s malou popkou, tenhle prut jsem umístil do místa, kde jsem krmil a nechal jsem ho tam celou dobu na rozdíl od balančky, kterou jsem přehazoval a hledal jsem tak ryby.

Vše jsem měl nachystáno a nahozeno, tak jak jsem chtěl a už nic jiného nezbývalo než si uvařit čaj a užívat si to. Sem tam hlásič pípnul, něco se tam dělo. Po necelých dvou hodinách bobbina začala poskakovat jako šílená a já jsem zdolával první rybu. Byl to malinký kapřík, kterému zachutnala malá popka a tím byl i cíl vycházky splněn. Vše bylo zase zpět na svých místech, kdy jsem přehodil i druhý prut s nadějí, že by mohli být kousek vedle než, kde to celou dobu leželo. A jasně, že byli, po hodině dostávám záběr i na druhý prut a už podle tahu jsem cítil, že se jedná o něco větší rybu. Vykoukl na mě šupináč, kterého jsem letos už několikrát ulovil, hned jsem ho poznal, jelikož mu chybí na těle pás šupin. Od posledního záběru uběhla nějaká ta doba a já jsem vyhlížet další.

Denní světlo pomalu začala střídat tma a já ještě ulovil jednoho kapříka, kdy to tak byla třešnička na závěr za touhle prosincovou vycházkou. Tma převzala vládu a já tak za doprovodu čelovky sbalil věci a vyrazil jsem domů do tepla.